|
213 - Houses Of The Holy"Andělé"Výraz anděl pochází z řeckého slova angelos = posel. Jedná se o nadpřirozenou duchovní bytost, podřízenou Bohu, Božího posla. Je jakýmsi prostředníkem mezi Bohem a člověkem. Setkáváme se s ním v křesťanství, judaismu i islámu.Andělé v judaismuStarý zákon (Tanach) považuje existenci andělů za prostý fakt. Boží poslové jsou v Tóře i v dalších biblických knihách výslovně tímto termínem označeni. Dalším výrazem, kterým jsou andělé v hebrejské Bibli označeni, jsou Bnej Elohim tj. „Synové Boží“. Tento výraz má jak neutrální tak i negativní význam - v Genesis dochází ke svazkům mezi lidmi a syny Božími a následkem toho stihne zemi trest v podobě potopy, v knize Jób je mezi Syny Božími zmíněn i Satan. Konečně posledním výrazem, vztahujícím se někdy k andělům, je slovo Elohim. Ačkoli se toto slovo běžně používá k označení Boha, v některých biblických pasážích je toto slovo vykládáno jako „andělé“ nebo „soudci“. Není jisté, zda vládnou svobodnou vůlí a zda mají vlastní nezávislou inteligenci nebo pouze slouží jako prostředníci - tlumočníci mezi Bohem a člověkem. Zároveň je také diskutabilní jejich postavení vůči člověku - není jisté, zda jsou andělé na vyšší nebo nižší úrovni než člověk.Během pozdního starověku se začínají objevovat první zmínky o tzv. padlých andělech, tj. andělech, kteří sešli na scestí a odvrátili se od Boha. S těmito padlými anděly bývají ztotožňováni „Synové Boží“ ze 6. kapitoly knihy Genesis. Za vůdce padlých andělů jsou podle některých anonymních spisů považováni Šemchazaj a Azazel. Andělé v křesťanstvíNový zákon a křesťanství rovněž uznává existenci andělů. Andělé byli Bohem obdařeni milostí, svatostí, inteligencí, avšak byli obdařeni také svobodnou vůli, takže se mohou rozhodnout, zda chtějí Bohu sloužit či nikoliv. Onu část andělů, která se od Boha odvrátila, vedl Lucifer (tj. Světlonoš) a po porážce se z nich stali ďáblové.Podle bible se rozeznává devět kůrů (sborů) andělských: Andělé, Archandělé, Síly, Mocnosti, Trůny, Panstva, Knížectví, Cherubové a Serafové. Serafové - patří k těm nejvýše postaveným, střeží Boží trůn a nepřetržitě přitom chválí zpěvem Pána. Jsou vytvořeni z čistého světla, mívají tři páry křídel a jejich základním posláním je vstřebávat a odrážet božské světlo dalším andělským kůrům. Nejznámější z andělů náleží právě k nim: Gabriel, Michael, Metatron, k serafům patřil i Lucifer. Cherubové - vzhled cherubů připomíná monstra složená z lidských a zvířecích znaků. Stojí u Božího trůnu jako poradci a stráže, někdy se říká, že nepatří k andělům, ale k bytostem, postaveným ještě výše než oni. Podle knihy Genesis vyzbrojeni plamennými meči strážili cestu ke Stromu vědění dobrého a zlého (jak víme, neuhlídali ji) . Trůny - pokud se některý z andělských řádů nejvíce vzdaluje obvyklé představě o humanoidních bytostech s křídly, pak jsou to právě Trůny. Vypadají totiž jako kola, posetá po obvodu očima, bývají spojováni s Božím trůnem a představují Boží spravedlnost. Panstva - u této skupiny se naopak předpokládá obvyklý vzhled krásných lidských bytostí s labutími křídly, i když, na druhou stranu, je vysoce nepravděpodobné, že by se kdy někdo z nich zjevil lidem. Jejich úkolem je totiž řízení činností nižších andělských sort. Síly - nacházejí se za Trůny a v první řadě se starají o to, aby se nebeské sféry pohybovaly v náležité harmonii. Mocnosti - ztělesněné Svědomí a určitá forma nebeské Akademie věd; teologové, filozofové, politologové a političtí plánovači. Také nebeské ozbrojené síly, jedna z verzí uvádí, že Mocnosti jsou jediným andělským řádem, který byl stvořen po známé roztržce a pádu nespokojených do pekel. Jiná naopak tvrdí, že Satan býval původně hlavou Mocností; i téhle variantě lze uvěřit. Knížectva - našemu světu mají předávat Boží požehnání, dohlížet na lidstvo, inspirovat umělce a vědce. Také provádět úkoly, vzešlé od Mocností. Jejich atributem je koruna na hlavě a žezlo v ruce. Archandělé – jsou první mezi, a i když se často uvádí několik jmen, v Nové zákoně jsou za archanděly vysloveně označeni pouze Michael a Gabriel (u něho to ovšem není jisté). Ostatní vzešli z pozdějších pramenů a studií. Takový Rafael je kupříkladu archandělem pro katolíky a pravoslavné, zatímco u protestantských církví jen výjimečně. Přesto se tradice ustálila na sedmi nejvyšších a nejbližších Bohu, ochráncích zemí a národů, těch, kteří spatřili Tvář boží a proto žijí v dokonalé rovnováze (v pravoslaví se hovoří o tisících archandělech, z nichž je sedm známo jménem). Andělé - poslední sortou jsou pak běžní andělé, boží poslové, obvyklý plebs nižších mytologických bytostí. S mnoha rozličnými funkcemi, s mnoha kontakty s lidským světem. Prostě andělé, jak si je představujeme v běžném životě. Anděl v islámuV islámu má anděl charakter bytosti plně přátelské Bohu. Andělé tvoří Boží dvůr, zaznamenávají činy lidí, přivádějí lidi k poslednímu soudu a jsou strážci pekla. Anděl Gabriel je výslovně zmiňován jako duch od Boha, který přináší Mohamedovi Korán. Andělé v islámu nemají (stejně jako kdokoliv jiný) moc přímluvy u Boha, což znamená, že modlit se lze jen přímo k Bohu.Podle islámské tradice (neuvedené v Koránu) navštíví každého mrtvého ihned po smrti andělé Munkar a Nakír, kteří se dotazují na jeho víru. Výjimku mezi anděly tvoří Iblís (ďábel), který se odmítl poklonit před Adamem. Iblís je ale jinde zmiňován i jako džin, podobně jako je občas coby džin zmiňován Šajtán (satan). obrázky z epizody |
SERIÁL SKONČIL
|