|
206 - No Exit"Herman Webster Mudgett "Henry H. Holmes, jehož skutečné jméno bylo Herman W. Mudgett, se narodil Gilmantonu v New Hampshiru v roce 1860. Holmsův otec byl tvrdý, nekompromisní muž, kterého jeho drobná žena vždy bezmezně poslouchala. Stejný postoj pak v pozdějších letech očekával Holmes od žen. Holmes se od dětství dostával do neustálých problémů. Lidé na něj později vzpomínali jako na člověka, který krutě zacházel se zvířaty a s mladšími dětmi. Během puberty si Herman vypěstoval koníčka v zabíjení a mučení zvířat a byl fascinován jejich anatomií. V roce 1878 se Holmes oženil s Clarou Loveringovou, dcerou farmáře z Loudonu v New Hampshiru a v tomtéž roce, začal studovat medicínu na malé vysoké škole v Burlingtonu ve Vermontu. Školné zaplatil dědictvím, které patřilo jeho ženě. V roce 1879 přestoupil na lékařskou fakultu Michiganské univerzity v Ann Arboru. Jeho naděje na to, že se stane doktorem, skončily vyhozením z univerzity poté, co byl přistižen při kradení mrtvol. V té době Holmes opustil svoji manželku, která se vrátila zpátky do New Hampshiru a nikdy se s ním znovu nesetkala. Následujících šest let Holmesova života je nejasných. Ani detektivové Pikertonovy kanceláře nebyli schopni zjistit nic bližšího o jeho tehdejších aktivitách. V roce 1887 začal H. H. Holmes pracovat v Chicagské lékárně. Pani Holdenová, která lékárnu vedla, potřebovala výpomoc a tak si ho najala. Po nějaké době stará dáma záhadně zmizela a Holmes oznámil, že se odstěhovala do Kalifornie a lékárnu mu prodala. Za dva roky na to získal velký pozemek na protější straně ulice a začal tam stavět hotel, který měl sloužit v době Světové výstavy pořádané v roce 1893. Tato budova se v pozdějších letech stala známá jako "The Murder Castle". Byla to impozantní stavba se suterénem a třemi podlažími, s falešným cimbuřím a arkýřovými okny pokrytými ocelovými plechy. Hotel měl 60 místnosti. V prvním patře byla Holmesova kancelář, ale jinak většinu místností užívali hosté, z nichž některé už nikdy nikdo neviděl. V budově byly tajné chodby, které ústily ve skříních v jednotlivých ložnicích. Holmsův hrad zahrnoval zvukotěsné komory se zdmi vyztuženými azbestem, plynové vedení a posuvné stěny. Mnohé místnosti měly nízké stropy a padací dveře v podlahách, které vedly do menších místností, z nichž všechny byly opatřeny alarmy, kdyby se náhodou Holmesovy oběti pokusily uniknout. Předpokládá se, že mnohé z jeho obětí byly vězněny i několik měsíců před svou smrtí. Při pozdějších prohlídkách byly nalezeny také komory, ve kterých Holmes udusil některé své oběti plynem. Holmes pečlivě dohlížel na stavbu svého hradu a pojistil se tím, že žádný dělník na ni nepracoval déle než týden. Stavba byla dokončena v roce 1892. Mezi svými hosty si vybíral tu nejsnadnější kořist, většinou osamělé a naivní ženy, které snadno podlehly úspěšnému a okouzlujícímu "doktorovi". Holmes zabil ve svém hradu neznámý počet lidí, převážně žen. Později se přiznal k 28 vraždám, ale předpokládá se, že tento počet byl daleko vyšší. V červenci 1894 byl Holmes poprvé zatčen. Nebylo to kvůli vraždě, ale jednomu jeho dřívějšímu podvodu s koňmi v St. Louis. Ve vězení se seznámil s vlakovým lupičem Marionem Hedgepethem, kterému slíbil část peněz ze svého příštího pojišťovacího podvodu výměnou za služby Hedgepethova právníka. Po propuštění provedl Holmes se svým společníkem Benem Pietzelem podvod s životní pojistkou. Ovšem bohužel pro Pietzela nebyla podle dohody na smluvené místo nastrčena cizí mrtvola, ale jeho. Pietzelově ženě Carrie Holmes namluvil, že musí nějakou dobu počkat, než se opět s manželem setká, aby pojišťovna nepojala podezření, že se jedná o podvod. Navíc ji přesvědčil, aby zatím svěřila do jeho péče tři ze svých pěti dětí. Mezitím čekal Hedgepeth ve vězení na slíbené peníze, které nepřicházely. Rozzlobený lupič proto napsal dopis, ve kterém dopodrobna vylíčil Holmesův podvod. Pojišťovna si po obeznámení se s jeho obsahem najala detektivy Pinkertonovy kanceláře. 17. listopadu 1894 byl Holmes zatčen v Bostonu a převezen do Philadelphie. Policie začala pomalu odkrývat, kým Holmes ve skutečnosti je a zahájila pátrání po Pietzelových dětech. Těla obou holčiček byla objevena zakopaná ve sklepě jednoho domu v Torontu. Pozůstatky spálené mrtvoly chlapce pak v kuchyňských kamnech v Indianapolisu. Nyní došlo také na to, aby policie prohledala Holmesovo sídlo v Chicagu. Byli ovšem stěží připraveni na to, co tam našli. Přízemí hradu sloužilo jako lékárna, cukrárna, restaurace a klenotnictví. Druhé patro bylo rozděleno na malé pokoje, které zřejmě nebyly nikdy používány. V prvním patře se pak nacházel labyrint úzkých chodeb s dveřmi, které se otevíraly do cihlových zdí, byla tu skrytá schodiště, tajné dveře, průchody, slepé chodby a trezory, kdo kterých se mohla vejít dospělá osoba. Pod podlahami v pokojích byly ukryty další prostory. Byly tam také místnosti bez oken, jejichž stěny byly potaženy plechem a azbestem, které nesly stopy po ožehnutí. V podlahách těchto místností byly padací dveře, vedoucí do menších místností s vyvedeným plynovým potrubím, které sloužilo k udušení nebo upálení jejich obyvatele. V prvním poschodí byl také Holmesův byt, který se skládal z ložnice, koupelny a dvou malých pokojů sloužících jako kanceláře. V podlaze koupelny našla policie padací dveře, které vedly do místnosti, ze které se dalo dostat buď ven na ulici nebo po schodišti přímo dolů do suterénu. Ve sklepě našli detektivové Holmesův pitevní stůl, jeho lesknoucí se chirurgické nástroje, nejrůznější druhy jedů a dokonce několik beden obsahujících kostry žen. Bylo tu také krematorium, ve kterém objevili zbytky lidských kostí. Pod schodištěm bylo v kusu látky zabaleno klubko ženských vlasů. V podlaze našli zabudovanou káď s kyselinou a dvě jámy s nehašeným vápnem, ve kterých bylo možno zničit lidské tělo během několika hodin. Holmes se nakonec přiznal k zabití 28 mužů, žen a dětí. Přiznání se ukázalo být dost pochybné, když se zjistilo, že někteří z těch, které uvedl jako své oběti, jsou stále naživu. Počet zavražděných lidí tedy stále zůstává záhadou, některá odhady čítají i přes 200 osob. H. H. Holmes byl odsouzen k smrti a pověšen ráno 7. května 1895. Na základě Holmesova přání, bylo dno jeho rakve naplněno deseti palci cementu a do něj pak bylo položeno jeho tělo. Rakev byla naplněna dalším cementem a uložena do hrobu hlubokého deset stop. Hrob byl pak předtím, než byl zasypán hlínou, zalit do výšky dvou stop směsí písku a cementu. Holmesův hrad lehl popelem 19. srpna 1895. Pověsti tvrdí, že se o to postaral Holmesův komplic, který se bál, že se přijde na jeho roli v celém případu. Pozemek, kde hrad stál, zůstal několik desítek let prázdný, až na něm byl v roce 1938 postaven poštovní úřad. Objevily se historky o tom, že jeho zaměstnanci slyšeli v budově pošty záhadné zvuky a sténání. Existuje několik legend spojených s Holmesovou popravou. Tou nejznámější je tzv. Holmesova kletba, podle níž jeho duch neodpočívá v pokoji, ale pokračuje ve svém běsnění i po smrti. Nedlouho po jeho pohřbu totiž zemřel na otravu krve koroner Dr. William K. Matten, který patřil mezi významné svědky u Holmesova soudního procesu. Krátce na to následovala další úmrtí. Hlavní koroner a soudce Dr. Ashridge, který odsoudil Holmese k smrti, zemřeli na neznámou chorobou. Vrchní dozorce věznice, kde byl Holmes uvězněn, spáchal sebevraždu, jejíž důvod nebyl nikdy objasněn. Otec jedné z jeho obětí byl ošklivě popálen při explozi plynu a doposud zdravý agent Pinkertonovy kanceláře náhle těžce onemocněl (detektiv měl štěstí a uzdravil se). Vyhořela také kancelář pojišťovny, jejíž manažer vypovídal u soudu proti Holmesovi. Popelem lehlo všechno, kromě zarámované kopie Holmesova zatykače a jeho dvou portrétů. Několik týdnů po Holmesově pověšení byl jeden ze dvou kněží, kteří se s ním modlili před jeho popravou, nalezen mrtev na dvoře kostela. Také předseda poroty Linford Biles byl zabit elektrickým proudem při bizardní nehodě před jeho domem. Marion Hedgepeth, který Holmese udal a doufal v brzké propuštění, si odpykal celý svůj trest a byl nakonec zastřelen policií při přepadení v roce 1910. Narodil jsem se s ďáblem v těle. Nemohl jsem za to, že jsem byl vrah, stejně jako básník nemůže za to, že vyzpívá svoji inspiraci. Při mém zrození mi u kolébky jako kmotr stálo "Zlo" a zůstalo se mnou po zbytek života. H. H. HOLMESobrázky z epizody |
SERIÁL SKONČIL
|