|
209 - Croatoan"Croatoan"Roanoke – ztracená kolonieAnglie při průzkumu Severní Ameriky poněkud zaostávala za Francií a Španělskem. Koncem 16. století naléhalo hodně Angličanů na královnu Alžbětu I., aby nechala založit kolonii v Novém světě. Kolonie by pak sloužila jako základna pro útoky na španělské osady a také by umožňovala lépe sledovat další španělskou expanzi.Mezi ty, kteří se zasazovali o založení kolonie, patřili Humphrey Gilbert a jeho nevlastní bratr Walter Raleigh (či Ralegh, jak se sám podepisoval). Roku 1578 získal Gilbert povolení královny prozkoumat pobřeží Ameriky a založit v Novém světě kolonii. Vydal se ještě téhož roku na cestu, ale uprostřed Atlantiku se jeho lodi dostaly do bouře, která ho přinutila k návratu. Roku 1583 podnikl Gilbert druhý pokus a doplul tentokrát až na Newfoundland a zabral ho pro Alžbětu I. Založil zde také osadu a vydal se na zpáteční cestu, a však dostal se opět do bouře a jeho loď se potopila. Kolonie na Newfoundlandu se pak brzy rozpadla. Po Gilbertově smrti přešel královský patent na Raleigho, který dostal právo „objevit, vyhledat, vypátrat a prozkoumat všechny vzdálené, pohanské a barbarské země a území, jež nejsou v držení křesťanského panovníka“. Navíc tam směl jako Gilbert založit osadu. Roku 1584 vyslal Raleigh dvě lodě na průzkumnou plavbu k americkým břehům. Vypluly směrem k západojihozápadu a dostaly se k břehům dnešní Severní Karolíny. Pak pokračovaly podél pobřeží k severu k mysu Hatteras, a odtud do zálivu Pamlico a k ostrovu, který indiáni nazývali Roanoke. Obyvatelé ostrova přivítali mořeplavce velmi srdečně. Arthur Barlowe, který výpravu vedl s Philiphem Amadasem, později napsal, že náčelníkova žena „přispěchala a poručila svým lidem, aby naše čluny vytáhli na břeh. Když jsme přišli k jejímu domu, posadila nás k ohništi, svlékla nám šaty, vyprala je a usušila… Sama pro nás přichystala maso a nabídla nám i zvěřinu, ryby, melouny a víno se zázvorem… Všichni se k nám chovali laskavě a přátelsky, byli velmi zdvořilí a vzbuzovali důvěru, nikde ani stopa po záludnosti a proradnosti, žili tam jako ve zlatém věku.“ Barlowova zpráva Raleighovi obsahovala také popis krajiny s vysokými stromy, planou vinnou révou a hojností vysoké zvěře, zajíců a ptactva. Raleigh byl nadšen a nazval tuto zemi Virginií podle „panenské královny“ Alžběty I. (virgo znamená latinsky panna). Potěšená Alžběta pasovala Raleigha na rytíře. V jeho erbu byl nápis: „Walter Raleigh, lord a guvernér Virginie“. Roku 1582 tam Raleigh vyslal pod vedením sira Richarda Grenvilla druhou výpravu s kolonisty. Jejich malá osada na ostrově Roanoke se však dostala do nesnází. Osadníci div nezemřeli hlady, protože jim došly zásoby a byli odkázáni na chudičkou sklizeň. Když tam o rok později krátce přistála flotila sira Francise Drakea, přijali s povděkem nabídku, že je odveze zpátky do Anglie. Roku 1587 podnikl Raleigh poslední a nejvážnější pokus o založení kolonie ve Virginii. Vyslal na Roanoke pod vedením Johna Whitea 117 kolonistů. Brzy poté, co si vybrali vhodné místo pro osadu, se Whiteově dceři Ellinor Dareové narodila dcera – první anglické dítě narozené v Americe. Pojmenovali ji Virginie. White měl rozkaz vrátit se do Anglie pro další zásoby. Na ostrově zůstalo včetně jeho dcery, jejího muže a dítěte celkem 91 mužů, 17 žen a 10 dětí. Brzy po Whiteově návratu do Anglie došlo k námořní bitvě se Španělskem, a tak se White mohl vrátit na Roanoke až za tři roky. Když tam roku 1590 doplul, našel ostrov opuštěný. Jedinou stopou po jeho rodině a po kolonistech bylo slovo Croatoan, jméno sousedního ostrova, vyřezané do stromu uprostřed osady. obrázky z epizody |
SERIÁL SKONČIL
|