Scénář epizody 220

What Is And What Should
(Co je a co nikdy nemělo být)

Sides for Carmen

Dean: Co? Ne!! Džin – zaútočil na mě...
Sam: Gin na tebe zaútočil?
Dean: Ne, ty magore, Džin – děsivá démonická stvůra – vzpomínáš? (Bušení) Položilo to na mě ruce a – bum, vzbudil jsem se...vedle překrásný kočky.
Sam: Kdo – Carmen?
Dean: (Zmatený) Kdo?
Teď zní Sam nepříjemně–
Sam: Jsi opilý. Jsi opilý, tím mě vytáčíš.
Dean: Já nejsem opilý, Same! Přestaň si ze mě dělat srandu–
Sam: Podívej, je už pozdě. Vyspi se z toho. Uvidíme se zítra.
Dean: Same, počkej--!
Záběr na Sama. Jak položí telefon. Podrážděně si povzdychne. Vrátí se zpátky k učení. Zavře jednu knihu, otevře další.
Záběr na knihu: Je to učebnice právnické školy.

Byt-Obývací pokoj-Noc

Dean se rozhlíží po neznámém bytě. Nemá ponětí kde je. Zahlédne na konferenčním stolku nějaké neotevřené účty. Popadne jeden z vrchu.
Záběr na-účet. Je adresovaný na Carmen Flores, #53 Barker Ave...Lawrence, Kansas.
Dean: (Udivený) Lawrence?
Dean pokračuje v probírání pošty. Ale další účet ho zamrazí–
Záběr–je adresován Deanu Winchesterovi. Tak je to i s dalším. A dalším. Jako kdyby tu žil.
Dean: Co se to sakra...?
Carmen: Miláčku?
Dean se otočí. Ta záhadná žena, Carmen, stojí ve dveřích. Je nádherná. Má kolem 20. Zahalená v krátkém saténovém županu.
Carmen: Co tady děláš?
Dean se na ni opatrně podívá.
Dean: Hej...(Zkouší jméno) Carmen? Carmen...byl jsem jen...uh...
Carmen: Nemůžeš spát, co?
Carmen ho ovine kolem ramen. Smyslně, přesvědčivě...
Carmen: Proč nejdeš zpátky do postele. Uvidím, jestli s tím dokážu něco udělat.
Dean se od té cizí ženy mrzutě odtáhne. Snažíc se znít nenuceně.
Dean: Hm...jistě. Za chvíli...jdi napřed.
Carmen: Nezůstávej vzhůru moc dlouho.
Carmen se nakloní...dá Deanovi něžný polibek na rty. Pak zamíří zpátky do ložnice.
Dean ji pozoruje odcházet, zavrávorá: Co se to do hajzlu děje?! Zoufale začne prohledávat místo za odpověďmi...
Pospíší si rovnou k řadě zarámovaných fotografií na komodě. Prohlíží si je jednu po druhé: Dean a Carmen na dovolené, vypadající šťastně a zamilovaně; Dean vypadá trapně před narozeninovým dortem.
Záběr na–Deana. Je jasně před jeho popleteným pohledem: Jsou to vzpomínky, které si nevybavuje.
Záběr–za orámovanou fotkou. Na jinou polici s knihami. Jelikož se k ní otočí. Ať už vidí cokoliv, je to ohromné...jeho oči rozšířené v šoku a v pochybnostech...zvedne ji...
Fotografie vypadne Deanovi z rukou, roztříští se o dřevěnou podlahu. Omráčeně ustoupí...sebere nějaké klíče a vykročí hlavními dveřmi.

Předměstská ulice-noc-o chvíli později

Dean má pořád Impalu–skřípáním ji zavře, zastaví se na tiché, usedlé ulici. Vzhlédne na zvláštní dům. Jak se ukáže...
Dean zaparkoval před povědomě vypadajícím domě...je to Samův a Deanův rodný dům
(Nejspíš z první season z epizody "Home".)

Dům Winchesterových-Pokračujeme

Dean zaklepe. Uvnitř se rozsvítí světla. Rána. Konečně se dveře otevírají...
Záběr na- Deana. Omráčený. Sotva schopný mluvit. Konečně–
Dean: Mami...
Mary Winchesterová stojí ve dveřích! Velmi živá a o 23 let starší než jsme ji viděli naposled. Shovívavě se usměje.
Mary: Deane. Co tady děláš?
Váhavě se natáhne a dotkne se jejich ramen. Jejich vlasů. Její tváře. Je naprosto v šoku...

(Přeskočení stran)

Byt-Obývací pokoj-Noc

Dean sedí na gauči. Ponořený v myšlenkách. Vstoupí Carmen v jejím krátkém županu. Podá mu pivo. Dean přelétne po značce dole, usměje se.
Dean: Moje oblíbené. Asi mě znáš dost dobře.
Carmen: Bojím se, že jo.
Dean: Vzhlédne na ni. V tomto životě, tahle úplná cizinka ho zná lépe, než on zná sám sebe.
Dean: Takže, Sammy a já...my spolu zrovna nevycházíme, co?
Carmen si sedne vedle něj. Laskavě–
Carmen: Vy jste prostě moc rozdílní...a nemyslím si, že se doopravdy znáte až tak dobře.
Dean: A všechno, co řekl–o tom nechat ho jít, všechny ty kecy, co jsem na něj vytáhl...to je všechno pravda, co?
Carmen: (Laskavě) No, někdy můžeš být taky malý...lehkomyslný.
Dean: Tak, proč se mnou zůstáváš?
Carmen se zeširoka usměje.
Carmen: Protože tvůj zadek vypadá v těhle džínách skvěle.
Dean: Vážně.
Carmen: Jsi dobrý člověk, Deane. Někdy je to skryté, ale je to tam.
Dean si dá lok piva. Pohled odhodlanosti pomalu pokrývá Deanovu tvář.
Dean: No. Ať už jsem udělal cokoliv...můžu to spravit. Urovnám to se Samem–a s mámou. A s tebou.
Nyní se Carmen tváří zaujatě.
Carmen: Tak jo, co to do tebe v poslední době vjelo?
Dean: Tohle nebude dávat ani za mák smysl. Ale cítím...jako bych tady dostal druhou šanci. A nehodlám ji promarnit.
Carmen: Máš pravdu. To teda nedává–
Dean ji přeruší spontánním, vášnivým polibkem. Když ji konečně pustí...
Dean: Promiň, tohle jsem chtěl udělat celou noc.
Carmen: (Usmívá se, sotva popadá dech) No, budeš muset na téhle myšlence trvat o trochu déle.
Carmen přechází pokoj, vyjde do ložnice.
Carmen: Musím se připravit do práce...
Dean: (Volá na ni) Práce? Teď?
Carmen: Mám ve čtvrtky noční. Říkala jsem ti to.
Dean se zakření, otáčí hlavou, aby se pokusil nakouknout do otevřeného šatníku.
Dean: Takže děláš noční ve...um...
Carmen vyleze, oblékajíc si nemocniční úbor.
Dean:...nemocnice. (Pyšně) Chodím se zdravotní sestrou. To je tak úctyhodný.
Carmen ho laškovně plácne.

Byt-Obývací pokoj-Později

Byt je potemnělý. Osvětlený jedině blikajícím modrým svitem televize. Dean je v nebi: Roztáhnutý na gauči, sleduje TV, popíjí pivo, nohy na konferenčním stolku...
Náhle, mimo jeho úhel pohledu, zachytí jeho oči záblesk něčeho–
Ta děsivá žena zmizela z chodby do ložnice!
Dean vyskočí z gauče!
Dean: Co to sakra bylo?
Postupujeme s Deanem, když opatrně míří dovnitř.

Byt-Ložnice-Noc

Je prázdná. Klidná. Pak, zvnitřku šatníku...
Vrzání! Jako vrzání provazu...Dean se pomalu přibližuje ke dveřím šatníku...napínavé bušení, když do nich tlačí, aby se otevřeli...Dean se potácí zpátky...
Dvě bledé, seschlé mrtvoly – muže a ženy – visící z šatního držáku! Jejich ruce svázané nad jejich hlavami tlustým provazem...provaz vrže pod tíhou těch kývajících se těl...
Pak, zpoza něj, tichý, něžný nářek...Dean se otočí! Ta děsivá žena stojí jen o píď dál! Krev jí kane z úst, když šeptá...
Děsivá žena: Pomoz mi...prosím, pomoz mi...
Právě teď se Deanovi dostává bližšího pohledu na její tvář. On ji poznává...

Konec části

Komentáře k této epizodě